načítám…
MOUDROST a/nebo ŠÍLENSTVÍ
DAVŮ
délka hry: 30 minut • autor: Nicky Case, duben 2018
překlad: Martin Doucha • original in English
načítám… Spustit hru!


Sir Isaac Newton si myslel, že má pěkně
pod čepicí. Vždyť přece vymyslel teorii gravitace
a infinitezimální počet, takže investování na burze by
pro něj měla být hračka, že? Ale ve zkratce, v roce 1720
prohrál v burzovním krachu známém jako Jihomořská
bublina 92 milionů korun (v přepočtu na dnešní peníze).

Jak pan Newton později řekl: „Umím spočítat pohyb
nebeských těles, ale ne lidské bláznovství.“
no, to měl smůlu
To samozřejmě není jediný
případ, kdy se splašily trhy, instituce
nebo celé demokratické státy — šílenství davů.
Ale vždycky, když skoro ztratíte víru v lidstvo, tak
si najednou všimnete, jak lidé sami organizují záchranu
ostatních při hurikánech, jak komunity společně řeší své
problémy a jak lidé bojují za lepší svět — moudrost davů!
Ale proč z některých davů vzejde šílenství, a z jiných moudrost?
Žádná teorie nevysvětluje úplně vše, ale podle mě nám to
pomůže pochopit nový vědní obor, teorie sítí! Jeho hlavní
myšlenka zní: pro pochopení chování davů nejsou
důležití jednotlivci, ale… …jejich vztahy.
Nakreslíme si síť! Každá čára představuje přátelství mezi dvěma lidmi: můžete kreslit nová a škrtat    existující až si vyhrajete do libosti, můžeme pokračovat
Mezilidské vztahy ale představují víc než jen námět pro hezké obrázky. Lidé vnímají své vztahy jako vzor, aby pochopili okolní svět. Například lidé mohou sledovat, jak velká část jejich přátel (sebe nepočítaje) jsou třeba notoričtí pijani. Přidávejte/mažte vztahy a sledujte, co se stane!
jasně, už to chápu Jenže sítě mohou také klamat lidi. Podobně jako země vypadá placatá, protože stojíme na ní, tak lidé mohou získat mylnou představu o společnosti, protože jsou uvnitř.
bonusové poznámky! (navíc)
↓ odkazy a literatura

Například v jedné studii z roku 1991 vyšlo, že „prakticky všichni [vysokoškolští] studenti uvedli, že jejich přátelé pijí víc než oni sami.“ Ale to přece není možné! Jak se to mohlo stát? Ne tak rychle, za chvíli budete kreslit síť, ve které to možné je. Je čas… VŠECHNY OKLAMAT
HLAVOLAM!
Zařiďte, aby si všichni mysleli, že většina jejich přátel (alespoň 50 %) jsou notoričtí pijani (přestože jsou pijani v menšině 2 ku 1!)
OKLAMÁNO: z 9 lidí Gratuluji! Podařilo se vám nakukat skupině studentů, že jeden extrémně nezdravý zlozvyk je vlastně normální! Skvělá práce! …uh. díky? Před chvílí jste vytvořili něco, čemu se říká Iluze většiny, která také vysvětluje, proč lidé někdy považují své politické názory za obecný konsensus nebo proč rozsah extremismu vypadá větší, než je ve skutečnosti. Šílenství. Jenže lidé myšlenky a chování ostatních jen pasivně nesledují, zároveň je i aktivně napodobují. Takže teď se podíváme na něco, čemu vědci říkají… Nakažlivé chování!
K procentům skupiny se vrátíme za chvíli. Teď máme před sebou člověka s jistou informací. S jistou dezinformací. „Fake news,“ jak se tomu teď moderně říká. A ten člověk tuhle fámu každý den šíří mezi svými přáteli jako virus. A ti ji pak šíří mezi svými přáteli, a tak dále.
Pusťte si simulaci!
(mimochodem, v průběhu simulace nemůžete kreslit)
Poznámka: Přes lehce morbidní název může být „nakažlivé chování“ dobré i zlé (nebo neutrální, nebo nejednoznačné). Statistiky jasně dokazují, že kouření, zdraví, štěstí, volební preference a ochota spolupracovat jsou „nakažlivé“ — a naznačují i nakažlivost sebevražd a masových vražd. to je hrůza
To opravdu je. Ale teď je čas na HLAVOLAM!
Nakreslete síť a spusťte simulaci, aby této „epidemii“ podlehli úplně všichni.
(nové pravidlo: silné vztahy nemůžete škrtnout)
paráda
Této vlně šílenství se říká „informační kaskáda.“ Pan Newton se v roce 1720 stal obětí právě takové kaskády. Světové finanční instituce podobné kaskádě podlehly v roce 2008.

ALE: tahle simulace je špatně. Většina myšlenek se nešíří jako viry. Obvykle musíte s danou myšlenkou nebo chováním přijít do styku vícekrát, abyste se „nakazili“. Takže vědci vymysleli přesnější popis, jak se myšlenky a chování mezi lidmi šíří, kterému budeme říkat… Podmíněná nakažlivost!“
Vraťme se zpět k příkladu s počtem pijanů ve skupině. Minule neměly poměry ve skupině žádný vliv na chování jednotlivců.

Teď se podíváme, co se stane, když lidé začnou pít, pokud pije alespoň 50 % jejich přátel! Než spustíte simulaci, zkuste se zamyslet, co by se tentokrát mělo stát.

Teď spusťte simulaci a sledujte, jak to dopadne!
Narozdíl od předchozí epidemie „fake news“ se tentokrát alkoholismem nenakazili všichni! Prvních několik lidí se „nakazilo“, protože byť se stýkají jen s jedním pijanem, tenhle pijan představuje polovinu jejich přátel (jsou prostě osamělí). Naopak člověk těsně před koncem řetězce se nenakazil, protože i když měl mezi přáteli pijana, jeden na překročení hranice 50 % nestačil.
Rozhodující je relativní podíl „nakažených“ přátel. To je hlavní rozdíl mezi teorií podmíněné nakažlivosti a předchozí jednoduchou nakažlivostí, která se šíří jako epidemie. (Dalo by se říci, že „jednoduchá nakažlivost“ znamená minimální hranici pro nakažení „více než 0%“)
Jenže nakažlivé chování nemusí být vždy špatné — takže dost o šílenství davů, a jak tedy vypadá… moudrost davů?
Tady máme člověka který pomáhá jako dobrovolník… já nevím, třeba zachraňovat lidi při hurikánech nebo doučovat sociálně slabé děti z okolí nebo něco podobně ušlechtilého. Hlavní je, že je to „dobré“ nakažlivé chování. Tentokrát ale bude hranice pro „nakažení“ jen 25 % — lidé jsou ochotní pomáhat jako dobrovolníci, ale jen pokud už pomáhá alespoň 25 % jejich přátel. I dobro potřebuje trochu podpořit.

← „Nakažte“ všechny dobrosrdečností!
Poznámka: Dobrovolnictví je jen jedno z mnoha podmíněně nakažlivých chování! Další jsou například chození k volbám, životní styl, otevřenost k jiným názorům, snaha porozumět problémům do hloubky — cokoliv, s čím musíte přijít „do styku“ více než jednou. Podmíněně nakažlivé chování není vždycky moudré, ale moudrost je podmíněně nakažlivá.
(A co je tedy ve skutečnosti jednoduše nakažlivé? Většinou drobná fakta, třeba že „vačice má 13 bradavek“) A teď, abyste pořádně viděli sílu a zvláštnosti podmíněné nakažlivosti, vraťme se zpět… …k dřívějšímu hlavolamu
Pamatujete si tuhle síť? S podmíněnou nakažlivostí to tentokrát bude trochu těžší…
Zkuste všechny „nakazit“ podmíněnou moudrostí!
(klidně jen spusťte simulaci a zkoušejte si různá řešení) NÁDHERA
Teď Vám možná připadá, že čím více vztahů, tím snadněji se bude nakažlivé chování šířit, „jednoduché“ i „podmíněné“, dobré i zlé, moudré i bláznivé. Ale je to vážně pravda? Pojďme se tedy vrátit… …k jinému hlavolamu
Když teď spustíte simulaci, podmíněně nakažlivé chování ovládne celou síť. Žádné překvapení. Tentokrát ale zkusme vyřešit úplně opačný úkol: nakreslete síť, která zabrání nakažení všech lidí!
Vidíte? Více vztahů sice usnadní šíření jednoduchých myšlenek, ale naopak může zabránit šíření podmíněných myšlenek! (Na Internetu by to mohl být problém, že?) A není to jen hypotetický problém. Někdy je to otázka života… …a smrti.
Lidé v NASA měli pod čepicí. Vždyť přece s pomocí Newtonových teorií dostali člověka na Měsíc. Ale ve zkratce, v roce 1986, navzdory jasnému varování od inženýrů, vyslali do vesmíru raketoplán Challenger, který vybuchl a zabil 7 lidí. Přímá příčina: Po ránu byla moc velká zima.
Nepřímá příčina: Manažeři ignorovali varování od inženýrů. Proč? Kvůli syndromu skupinového myšlení. Když je skupina stmelená až moc (jak je běžné v nejvyšším vedení různých institucí), tak členové začnou odmítat podmíněné myšlenky, které zpochybňují jejich názory nebo ego.
Takže tak mohou organizace podlehnout davovému šílenství. A jak tedy vytvořit vhodné podmínky pro moudrost davů? Odpovědí jsou dvě slova: Svazky a mosty
← Příliš málo vztahů, a myšlenky se nemohou šířit.
Příliš mnoho vztahů, a vznikne skupinové myšlení.
Udělejte kompromis: Nakreslete síť propojenou tak akorát, aby se podmíněná myšlenka mohla šířit!
Jak prosté! Počet vztahů uvnitř skupiny se nazývá svazující sociální kapitál. Ale co vztahy… mezi skupinami? Jak jste už možná uhodli, počet vztahů mezi různými skupinami se nazývá přemosťující sociální kapitál. Ten je důležitý, protože pomáhá nabourat myšlenkovou jednotvárnost skupin!
Vytvořte most, abyste všechny „nakazili“ podmíněnou moudrostí:
Podobně jako u vnitřních svazků, i u mostů všeho moc škodí. (Bonusový úkol: Zkuste nakreslit tak tlustý most, že přes něj podmíněně nakažlivé chování nedokáže projít!) Když teď umíme „projektovat“ vazby uvnitř i mezi skupinami, zkusme… …udělat OBOJÍ současně! ZÁVĚREČNÝ HLAVOLAM!
Nakreslete vztahy uvnitř skupiny (svazky) a mezi skupinami (mosty), aby se všichni nakazili moudrostí:
Gratuluji, právě jste nakreslili velmi výjimečný druh sítě! Sítě se správným poměrem svazků a mostů jsou nesmírně důležité a nazývají se… „Sítě malého světa“
„Jednota bez jednotvárnosti.“ „Rozmanitost bez rozepří.“ „E pluribus unum: Z mnohého jeden.“
Bez ohledu na formulaci, lidé z různých dob a kultur většinou došli ke stejné pravdě: zdravá společnost potřebuje správné množství svazků uvnitř skupin a mostů mezi skupinami. To znamená:
Ne tohle…
(protože myšlenky se pak nemohou šířit)
ani tohle…
(protože vznikne skupinové myšlení)
…ale TOHLE: Vědci pro tuto odvěkou pravdu dnes mají matematickou definici: síť malého světa. Tato optimální kombinace svazků a mostů popisuje, jak jsou propojené neurony, podporuje kolektivní tvořivost a řešení problémů, a kdysi dokonce pomohla prezidentu USA Johnu F. Kennedymu (těsně) zabránit jaderné válce! Takže ano, malé světy mají velký význam. takže si to shrneme…
(pst… chcete znát tajemství?) Nakažení od: jednoduché podmíněné Barva nakažlivého chování: Výběr nástroje… Kreslení sítě Přidat osobu Přidat „nakaženého“ Přesunout osobu Smazat osobu SMAZAT VŠE (…nebo klávesovou zkratkou!) [1]: Přidat osobu   [2]: Přidat „nakaženého“
[Mezerník]: Přesun   [Backspace]: Smazat
SHRNUTÍ: podstatou všeho jsou…
Nakažlivá chování a vztahy
Nakažlivá chování: Podobně jako si neurony v mozku předávají signály, tak si lidé předávají myšlenky a vzorce chování. Nemáme vliv jen na vlastní přátele, ale i na přátele přátel a také na přátele přátel našich přátel! („Žijte změnu, které chcete ve světě dosáhnout,“ atd.) Ale stejně jako u neuronů nestačí jen signály, důležité jsou i…
Vztahy: Příliš málo vztahů, a podmíněné myšlenky se nemohou šířit. Příliš mnoho vztahů, a podmíněné myšlenky převálcuje skupinové myšlení. Klíčem je vytvořit síť malého světa, tedy optimální kombinaci svazků a mostů: e pluribus unum.
(Chcete si vytvořit vlastní simulaci? Kliknutím na tlačítko (★) níže si můžete zahrát volnou hru!)
Takže co naše počáteční otázka?
Proč z některých davů vzejde…
…moudrost a/nebo šílenství?
Od Newtona přes NASA po teorii
sítí, dnes jsme toho probrali hodně. Zkrátka
a dobře, šílenství davů často nevzniká kvůli jednotlivcům,
ale kvůli tomu, jak jsme zamotaní do sítě celé společnosti.
To neznamená, že můžete hodit za hlavu osobní zodpovědnost,
protože tuto síť sami splétáme. Takže si lépe vybírejte, čím se
nakazíte: dávejte si pozor na líbivé myšlenky, věnujte trochu úsilí
na pochopení složitých myšlenek. A budujte lepší vztahy: vytvářejte
svazky se sobě podobnými, ale zároveň budujte mosty přes kulturní
a politické propasti.
Můžeme utkat mnohem moudřejší síť. Jistě, je to těžší
než jen čmárat čáry na obrazovce… …ale fakt to stojí za to.
„Největší úspěchy a tragédie v dějinách se staly ne protože by lidé byli v jádru dobří nebo špatní, ale protože lidé jsou v jádru lidmi.“
~ Neil Gaiman & Terry Pratchett
<3
Autor
NICKY CASE
mé další hry · sledujte mě na Twitteru

Vřelé díky mým
PŘISPĚVATELŮM NA PATREONU
pomozte mi tvořit další podobné hry! <3
moji přispěvatelé · tuto hru testovali

♫ Hudba: "Friends 2018" a "Friends 2068", složil Komiku
</> Tato hra je kompletně open source

HOTOVO spustit simulaci zastavit a upravit Překlady od fanoušků: Co to? Žádné překlady od fanoušků zatím neexistují?! (přidejte nový překlad!) (original in English)

Pár slov ke knize The Wisdom of Crowds od Jamese Surowieckého

Zaprvé, nechci tuto knihu nijak shazovat. Je to dobrá kniha a Surowiecki se snažil odpovědět na stejnou otázku jako já: „proč z některých davů vzejde šílenství, nebo moudrost?“

Surowieckého odpověď: davy rozhodují dobře, když všichni přemýšlejí co nejvíce nezávisle na ostatních. Uvádí k tomu příklad z vesnické slavnosti, kde lidé měli hádat váhu vola. Překvapivě, průměr všech jejich odhadů byl přesnější než libovolný jeden odhad. Ale je v tom háček: lidé museli hádat nezávisle na ostatních. Jinak by je ovlivnily předchozí chybné odhady a výsledný průměr by byl značně zkreslený.

Jenže… Podle mě „zajistit co největší nezávislost myšlení“ není jediné řešení. Dokonce i géniové, které považujeme za největší nezávislé myslitele, si berou značnou inspiraci od jiných. Jak řekl sir Isaac Newton, „Pokud jsem dohlédl dále, je to proto, že jsem stál na ramenou obrů.“

Takže který názor je ten správný? Vzniká moudrost z přemýšlení samostatně, nebo společně s ostatními? Odpověď zní: „Ano“.

Tohle se budu snažit vysvětlit v této výukové hře: jak dosáhnout ideální rovnováhy mezi nezávislostí a spoluprací — to znamená, jak vytvořit moudrý dav.

Existují také jiné druhy vztahů?

Moje simulace pro zjednodušení předpokládají, že jediný vztah mezi lidmi je přátelství a že všechna přátelství mají stejnou váhu. Ale vědci berou v úvahu i jiné druhy vztahů, například:

Orientované vztahy. Alice je šéfkou Boba, ale Bob není šéfem Alice. Cecílie je rodičem Davida, ale David není rodičem Cecílie. „Šéf“ a „rodič“ jsou orientované vztahy: daný vztah je jednosměrný. Oproti tomu „přítel“ je neorientovaný vztah: přátelství platí stejně oběma směry. (Alespoň doufejme.)

Vážené vztahy. Ema a Filip jsou jen známí. Gustav a Hynek jsou nejlepší přátelé. Přestože oba vztahy spadají do kategorie „přátelství“, ten druhý je silnější. Říkáme tedy, že tyto dva vztahy mají rozdílnou „váhu“.

Pamatujte: Všechny tyto simulace jsou špatně. Ve stejném smyslu, jako je každá mapa „špatně“. Vidíte mapu nalevo? Budovy nejsou jednolité šedé mnohoúhelníky! Nad městem se nevznášejí nápisy! Jenže mapa není užitečná navzdory zjednodušení, ale právě díky zjednodušení. Totéž platí i pro simulace a libovolnou věděckou teorii. Samozřejmě, že jsou „špatně“ — právě díky tomu jsou užitečné.

Existují také další druhy nakažlivého chování?

Vědci mají strašně moc možností, jak simulovat „nakažlivé chování.“ Pro snadnější pochopení jsem vybral tu nejjednodušší z nich. Ale tady jsou další příklady, co se dá simulovat:

Náhodná nakažlivost. „Styk“ s nakažlivým chováním ještě nezaručuje, že se nakazíte, pouze se tím zvyšuje pravděpodobnost nákazy.

Lidé mají různou hranici pro nakažení. Moje simulace předpokládají, že všichni mají jednotnou minimální hranici pro nakažení alkoholismem (50 %), dobrovolnictvím (25 %) nebo dezinformacemi (0 %). Ve skutečném světě to samozřejmě neplatí a Vaše simulace to může zohlednit.

Ekosystém nakažlivých chování. Co kdyby bylo nakažlivých chování více a s různými hranicemi pro nakažení? Například jedno jednoduše nakažlivé „šílenství“ a jedna podmíněná „moudrost“. Když se někdo nakazí šílenstvím, může se pak ještě nakazit moudrostí? Nebo naopak? Může se člověk nakazit oběma najednou?

Evoluce nakažlivých chování. Lidé si nepředávají dokonalé kopie myšlenek. Podobně jako při hraní tiché pošty se zpráva s každým převyprávěním mění — a někdy je takto zmutovaná myšlenka nakažlivější než originál! Takže postupem času se myšlenky „vyvíjejí“, aby byly chytlavější, zajímavější, nakažlivější.

Chci se dovědět víc! Co si můžu přečíst nebo zahrát dál?

Tento interaktivní průvodce je jen krátká upoutávka, abyste se mohli ponořit do hluboké studnice vědomostí! Tady jsou další zdroje o sítích a sociálních strukturách:

Kniha: Connected. Autoři: Nicholas Christakis a James Fowler (2009). Shrnutí pro širokou veřejnost, jak sítě mění naše životy k lepšímu i k horšímu. Zde je ukázka: Předmluva a kapitola 1

Hra: The Evolution of Trust. Autor: Nicky Case (to jsem já) (2017). Hra o teorii her, jak se buduje (nebo ničí) důvěra.

Hra: Parable of the Polygons. Autoři: Vi Hart a Nicky Case (zase já) (2014). Příběh o tom, jak spousta neškodných rozhodnutí může dohromady vytvořit zlý svět.

Nebo pokud chcete celou galerii interaktivně výukových hříček, navštivte Explorable Explanations, portál pro učení hrou!

„prakticky všichni [vysokoškolští] studenti uvedli, že jejich přátelé pijí víc než oni sami.“

„Biases in the perception of drinking norms among college students“. Autoři: Baer a kol. (1991)

„Iluze většiny“

„The Majority Illusion in Social Networks“. Autoři: Lerman a kol. (2016).
Viz také: Paradox přátelství.

„statistiky jasně dokazují, že kouření, zdraví, štěstí, volební preference a ochota spolupracovat jsou nakažlivé“

Ze skvěle napsané knihy pro širokou veřejnost Connected (2009) od Nicholase Christakise a Jamese Fowlera.

„statistiky naznačují i nakažlivost sebevražd“

„Suicide Contagion and the Reporting of Suicide: Recommendations from a National Workshop“. Autoři: O'Carroll a kol. (1994), oceněno přímo americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

„statistiky naznačují i nakažlivost masových vražd“

„Contagion in Mass Killings and School Shootings“. Autoři: Towers a kol. (2015).

Viz také kampaň Don't Name Them („Nejmenujte je“), která apeluje na novináře, aby NEZVEŘEJŇOVALI jména a manifesty masových vrahů ani jejich účty na sociálních sítích. Tím se šíří nákaza. Místo toho by se novináři měli zaměřit na oběti, záchranný sbor, statečné občany a truchlící pozůstalé.

„Světové finanční instituce podobné kaskádě podlehly v roce 2008.“

„Lemmings of Wall Street“ od Casse Sunsteina je krátký článek pro laickou veřejnost. Vydáno v říjnu 2008, těsně po burzovním krachu.

„teorie podmíněné nakažlivosti“

První popis modelu „podmíněné nakažlivosti,“ o kterém vím, je v článku „Threshold Models of Collective Behavior“ od Granovettera (1978). (I když ho nazval jinak.)

“Complex Contagions and the Weakness of Long Ties” (Centola a Macy, 2007) zavedl anglický pojem „complex contagion“ (podmíněně nakažlivé chování) a popsal jeho hlavní rozdíly oproti jednoduše nakažlivému chování.

„Evidence for complex contagion models of social contagion from observational data“ (Sprague a House, 2017) empiricky dokázal, že podmíněná nakažlivost skutečně existuje. (Alespoň v datech ze sociálních sítí, která zkoumali.)

A na závěr „Universal behavior in a generalized model of contagion“ (Dodds a Watts, 2004) nabízí model, který sjednocuje všechny druhy nákaz: jednoduché i podmíněné, biologické i společenské!

„vačice má 13 bradavek“

12 bradavek uspořádaných do kruhu a jednu uprostřed

„Syndrom skupinového myšlení“

Orwellem inspirovaný termín „groupthink“ (skupinové myšlení) poprvé použil Irving L. Janis v roce 1971. Janis ve svém článku zkoumá případy skupinového myšlení, uvádí jeho příčiny a — naštěstí — i několik možností, jak mu předcházet.

„Svazující a přemosťující sociální kapitál“

Tyto dva druhy sociálního kapitálu — „svazující“ a „přemosťující“ — poprvé pojmenoval Robert Putnam ve své vynikající knize z roku 2000, Bowling Alone. Jeho objev: podle téměř všech empirických měřítek sociálních vazeb jsou dnes Američané mnohem osamělejší než kdy dříve. A safra.

„Ideální množství přemosťujícího sociálního kapitálu“

Článek „The Strength of Weak Ties“ (Granovetter, 1973) ukázal, že vztahy mezi různými skupinami pomáhají šířit jednoduše nakažlivá chování (například informace), ale „Complex Contagions and the Weakness of Long Ties“ (Centola a Macy, 2007) naopak ukázal, že vztahy mezi různými skupinami nemusejí nutně pomáhat šíření podmíněně nakažlivých chování, a dokonce mohou jejich šíření bránit!

„síť malého světa“

Myšlenku „malého světa“ zpopularizoval experiment Traverse a Milgrama z roku 1969, který ukázal, že vzdálenost mezi dvěma náhodnými lidmi ve Spojených státech je v průměru jen šest přátelství — „šest stupňů odloučení!“

Sítě malého světa pak dále matematicky rozvinul článek „Collective dynamics of small-world networks“ (Watts a Strogatz, 1998), který popisuje algoritmus pro generování sítí s krátkou průměrnou délkou cesty (nízkým stupněm odloučení) a vysokým shlukovacím koeficientem (přátelé mají spoustu společných přátel) současně — to znamená sítí, které mají přesně ideální kombinaci vlastností!

Také si můžete pohrát s grafickou interaktivní adaptací výše uvedeného článku. Autor: Bret Victor (2011).

„[sítě malého světa] popisují, jak jsou propojené neurony“

„Small-world brain networks“. Autoři: Bassett a Bullmore (2006).

„[sítě malého světa] podporují kolektivní tvořivost“

„Collaboration and Creativity: The Small World Problem“. Autoři: Uzzi a Spiro (2005). Tento článek dlouhodobě analyzoval sociální síť v zákulisí Broadwaye a zjistil, že lidé byli opravdu nejtvořivější, když jejich vztahy tvořily síť „malého světa!“

„[sítě malého světa] podporují kolektivní řešení problémů“

Navštivte „Social Physics“ od profesora Alexe „Sandy“ Pentlanda z MIT (2014), výzkum kolektivní inteligence pomocí datové analýzy.

„[síť malého světa] pomohla prezidentu USA Johnu F. Kennedymu (těsně) zabránit jaderné válce!“

Nejznámější případ skupinového myšlení mimo výbuch raketoplánu Challenger byl debakl v Zátoce sviní. V roce 1961 americkému prezidentu Johnu F. Kennedymu a jeho týmu poradců z nějakého důvodu připadalo jako dobrý nápad podniknout tajnou invazi na Kubu a svrhnout Fidela Castra. A neuspěli. Dokonce hůř: způsobili tím Kubánskou raketovou krizi, která proběhla o rok později. Událost, kdy se svět ocitl nejblíže otevřené jaderné válce v celých dějinách.

Jo, Kennedy to tenkrát pěkně zpackal.

Ale protože se z debaklu v Zátoce sviní poučil, Kennedy přeorganizoval svůj tým, aby zamezil skupinovému myšlení. Mimo jiné: 1) otevřeně pobízel lidi, aby své námitky říkali nahlas, čímž se snížila „hranice nakažení“ pro jiné nápady. A 2) rozdělil svůj tým do menších skupin, čímž vytvořil rozhodovací strukturu podobnou „síti malého světa!“ Tyto změny společně podpořily zdravou pestrost názorů, aniž by se tým příliš rozhádal — moudrost davů.

A tak Kennedyho tým složený ze stejných lidí, co rozhodli o Zátoce sviní, ale jinak uspořádaný během Kubánské raketové krize, dokázal se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem dohodnout mírové řešení. Sověti měli stáhnout své rakety z Kuby, a Amerika na oplátku slíbila, že už nepodnikne další invazi na Kubu. (A navíc se Amerika tajně zavázala, že stáhne své rakety z Turecka.)

A to byl příběh, jak lidstvo málem zničilo sebe sama. Jenže síť malého světa zachránila celý svět. Tak trochu.

Můžete si o tom přečíst více na Harvard Business Review, nebo v původním článku o skupinovém myšlení.

„máme vliv […] na přátele přátel našich přátel!“

Opět ze skvělé knihy Nicholase Christakise a Jamese Fowlera Connected (2009).

„dávejte si pozor na líbivé myšlenky“

ano, včetně myšlenek v této výukové hře.

★ Režim volné hry ★

Klávesové zkratky (1, 2, mezerník, backspace) fungují ve všech simulacích, ne jen ve volné hře! Opravdu, prostě si přepněte do jiné kapitoly a můžete si danou simulaci libovolně upravit. Dokonce jsem takto vytvořil všechny hlavolamy. Příjemnou zábavu!